|
|
Extrémní metal - subkultura a identita
Pospíšilová, Anna ; Doubek, David (vedoucí práce) ; Lipský, Matěj (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zkoumat identitu extrémně metalových muzikantů. V teoretické části byly vymezeny pojmy identita, žánr, subkultura a byla nastíněna stručná historie extrémního metalu. V empirické části byl prezentován výzkum, ve kterém bylo kvalitativními metodami analyzováno 8 polostrukturovaných rozhovorů s muzikanty grindcoru, black metalu, trash metalu a death metalu. Následně byla provedena analýza rozhovorů, ze které vzešlo 11 hlavních kategorií, které charakterizují individuální zkušenost extrémně metalových muzikantů. Na základě získaných výsledků a dat ze zúčastněného pozorování vznikla kapitola identita extrémně metalového muzikanta v rámci které vyvstaly 2 hlavní oblasti, čistota metalu a energie metalu, které tvoří základní pilíře identity extrémně metalového hudebníka. V následující kapitole byly získaná data zasazena do širšího kontextu pomocí komparace s teoretickými východisky práce. KLÍČOVÁ SLOVA Metalová hudba, identita, subkultura, etnografie, analýza rozhovorů
|
|
|
Hranice odpadu: etnografie sběrného dvora
Vykoukalová, Anna ; Kuřík, Bohuslav (vedoucí práce) ; Abu Ghosh, Yasar (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá vztah odpadů a lidí na sběrném dvoře. Sběrný dvůr slouží pro tříděné vyhazování takových odpadů, které se kvůli velikosti či materiálu nemohou uložit do klasických popelnic. Jelikož je naše společnost orientovaná na spotřebu a konzum, vyhazuje se hodně věcí, které ovšem jiní lidé shledávají zajímavými či užitečnými, a tak si je odnáší ven. Ze sběrného dvora by se však nic odnášet nemělo, neboť odpad není bezprizorní, ale je vymezen vlastnickým právem. Zároveň hlavní princip odpadového hospodářství - odpadová hierarchie uvádí, že než se věc stane odpadem, měla by se jinak využít. Zabývám se tedy tím, jak toto pojetí odpadu podmiňuje pohyb věcí na sběrném dvoře, jak a kým může být odnesený odpad využitý a jakou roli hraje odnášení odpadů v naplňování odpadní hierarchie. To vše jsem se rozhodla zkoumat pomocí antropologických metod, a to zúčastněného pozorování na sběrném dvoře a rozhovory s jednotlivými aktéry. Z výzkumu vyplývalo, že na sběrném dvoře se zbytečně vyhazují věci, které by mohly ještě někomu sloužit. Lidé se rozhodují si je odnášet "na vlastní pěst" za neoficiální součinnosti zdejších zaměstnanců. Odnesené odpady poté využívají nejenom běžným spotřebním způsobem, ale například i pro sběratelské účely, pro uměleckou tvorbu nebo je věnují muzeím. Sběrný dvůr má...
|
|
| |
|
|
"Jste-li Kristovi, jste potomstvo Abrahamovo" Etnografie českého mesiánsko-židovského společenství
Soukupová, Monika ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Abu Ghosh, Yasar (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá některými aspekty religiozity členů českého společenství, které se hlásí k hnutí mesiánského judaismu. Text je založen na terénním výzkumu, který jsem v dané kongregaci uskutečnila. V úvodu se pokouším předložit definice tohoto typu zbožnosti, popsat historický vývoj hnutí, jeho sepětí s evangelikální religiozitou, nastínit jeho základní věroučné pilíře, objasnit roli nežidovských věřících v tomto hnutí a konečně předestřít možné podoby bohoslužeb. V metodologické části práce se věnuji jednak své pozici v terénu - vývoji svého vztahu s informátory, zhodnocení své insidersko-outsiderského postavení ve společenství a dále problematizuji sdílení náboženských zážitků, přičemž se hlásím k Palečkově a Konopáskově konceptu "věřícného přístupu". V praktické části práce se pokouším poodhalit cestu jednotlivých členů sboru k tomuto typu zbožnosti, přičemž se opírám o Kaellin koncept "born-again seeking". Na základě výpovědí jednotlivých věřících se snažím rozkrýt, proč daná kongregace nepřijímá více prvků letniční religiozity, které lze spatřit u mnohých mesiánských společenství, zejména ve Spojených státech amerických či Anglii. Směřování sboru se mi naopak jeví jako určitá protiváha emocionální pentekostální religiozitě. Na fenoménech slavení židovských svátků, svěcení...
|
|
| |
|
| |
|
|
"Jste-li Kristovi, jste potomstvo Abrahamovo" Etnografie českého mesiánsko-židovského společenství
Soukupová, Monika ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Abu Ghosh, Yasar (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá některými aspekty religiozity členů českého společenství, které se hlásí k hnutí mesiánského judaismu. Text je založen na terénním výzkumu, který jsem v dané kongregaci uskutečnila. V úvodu se pokouším předložit definice tohoto typu zbožnosti, popsat historický vývoj hnutí, jeho sepětí s evangelikální religiozitou, nastínit jeho základní věroučné pilíře, objasnit roli nežidovských věřících v tomto hnutí a konečně předestřít možné podoby bohoslužeb. V metodologické části práce se věnuji jednak své pozici v terénu - vývoji svého vztahu s informátory, zhodnocení své insidersko-outsiderského postavení ve společenství a dále problematizuji sdílení náboženských zážitků, přičemž se hlásím k Palečkově a Konopáskově konceptu "věřícného přístupu". V praktické části práce se pokouším poodhalit cestu jednotlivých členů sboru k tomuto typu zbožnosti, přičemž se opírám o Kaellin koncept "born-again seeking". Na základě výpovědí jednotlivých věřících se snažím rozkrýt, proč daná kongregace nepřijímá více prvků letniční religiozity, které lze spatřit u mnohých mesiánských společenství, zejména ve Spojených státech amerických či Anglii. Směřování sboru se mi naopak jeví jako určitá protiváha emocionální pentekostální religiozitě. Na fenoménech slavení židovských svátků, svěcení...
|
|
| |
|
|
Kultura jako zkušenost. Problém distanciace a desegregace
Doubek, David ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Chrz, Vladimír (oponent)
Tato práce práce je věnována výzkumu vyloučení, které je v České republice uvaleno na Romy a jejich kulturu. Vyloučení je zkoumáno z hlediska "pomáhajících profesí", tedy intervenujících aktérů, kteří se snaží pomoci vyloučení překonat. Vycházím přitom ze dvou výzkumných projektů, které jsme realizovali v letech 2008-2013. Práce obsahuje smíšené postupy, induktivní etnografické, vycházející z práce v terénu a deduktivní, nebo theory-driven. Metodologicky se práce hlásí ke kvalitativním přístupům, zejména kognitivně antropologickým, individuálně psychologickým a psychoanalytickým. První, teoretická část, je věnovaná rozboru pojmu kultura vzhledem k problematice "romství" a jeho vztahu k majoritě z hlediska kognitivní teorie kultury. Druhá část představuje reinterpretaci problému romské kultury a vyloučení z hlediska fenoménu distanciace a zavádí Frantzem Fanonem inspirovanou teorii konfrontace. Třetí část je dominantně empirická - etnografická a představuje studii kognitivních modelů pomoci z vyloučení, tak jak jsme je zachytili u pomáhajících profesí. Závěry z prvních dvou částí jsou v ní interpretačně aplikovány na problematice studia možností desegregace. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Srbská krsna slava v Bosně a Hercegovině
Skenderija, Ivana ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Zandlová, Markéta (oponent)
Práce se zaměřuje na problémy mnohovrstevnatosti identit člověka v sociálním prostoru. Soustřeďuje se na rituál (resp. obřad), jako na jeden z kodifikovaných projevů kultury, v rámci něhož jsou manifestovány, sdíleny a posilovány kolektivní ideje (tedy i identitní postoje) a sociální vazby. Daná témata řeší u Bosenských Srbů, kteří byli v důsledku politických a společenských změn nuceni redefinovat svoji pozici ve společnosti, tedy i svoje (kolektivní) identity. Ústředním rituálem a zároveň atributem srbství je slava, která se proto stala v kontextu této studie indikátorem ustanovování a platnosti kolektivních identit. Slava je tradiční oslavou praktikovanou osobami pravoslavného vyznání především v Srbsku, Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Bulharsku, Albánii a Makedonii. Jde o svátek patrona jednotlivých rodin, vesnic či farností. V centru pozornosti mého výzkumu byla individuální slava rodinného patrona, krsna slava, či krsno ime, která je v současné době pro mnohé Bosenské Srby revitalizovanou slavností, jež navazuje na lokální tradici a konvenuje se společenskými ambicemi současných obyvatel regionu (jinak by nebyla revitalizována). Vhodnost tohoto předmětu bádání je potom dáno samotnou povahou rituálu, který je založen na kolektivním sdílení a manifestaci společných idejí1 . Cílem výzkumu byla...
|
host ::
RSS.